Umíme se obléct na hory?
Špatné počasí neexistuje, existuje jen nevhodné oblečení. Známe to všichni, na svahu horko, na vleku zima, do toho padá sníh nebo mlha a nahoře svítí sluníčko. Proto si zásadně vybíráme oblečení, které poskytne spolehlivou ochranu proti nepřízni počasí. Zaměříme se na to, jak oděv propouští vypařovanou vlhkost a jestli umožňuje výměnu vzduchu mezi vrstvami. Všímame si také jaká je hmotnost a objem materiálu, zda nám umožňuje dobrý pohyb a jaké má alergologické vlastnosti. Hlavním principem při oblékání je prostě vrstvení oděvů.
První vrstva - funkční spodní prádlo (prádlo, ponožky), zajistí odvod potu od těla, což je dosaženo velkou plochou povrchu vláken. Vlhkost samo nepohlcuje, rychle schne a částečně zadržuje teplo vytvářené tělem.
Druhá tzv. termoizolační vrstva - chrání před chladem zvenku. Vytváří vzduchovou vrstvu, která nepropustí studený vzduch k tělu a izoluje námi vytvořené teplo. Musí umět transportovat vlhkost ven nebo do dalších vrstev -fleece, případně materiály, které jsou zároveň odolné proti větru a mohou tak tvořit poslední, svrchní vrstvu, když neprší nebo nesněží - softShell apod.
Třetí vrstva - bundy, kalhoty, by měly být nepromokavé, aby vnější vlhkost nepronikla k tělu, a zároveň prodyšné, aby se přebytečná vlhkost, vyprodukovaná tělem a odvedena předchozími vrstvami, odpařovala ven. Nepromokavost a prodyšnost jsou vlastnosti vzájemně si odporující, proto je třeba hledat kompromis. Třetí vrstva by měla být i větruvzdorná a důležité je se zaměřit i na odolnost materiálu vůči mechanickému poškození, což platí zejména pro náročnější podmínky.
Způsoby dosažení nepromokavosti a prodyšnosti
Nepromokavost se na oblečení udává jako výška vodního sloupce, při níž tkanina propustí první kapky vody - čím vyšší vodní sloupec, tím větší nepromokavost. Za nepromokavý lze považovat materiál s vodním sloupcem už od 2000 mm, v praxi se ale vyžaduje 10000 - 20000 mm. Důvodem je prudké snižování nepromokavosti při zatížení materiálu (zejména tlak popruhů batohu, sezení ve sněhu, chůze mokrou trávou). Předpokladem nepromokavosti jsou nepropustné švy a zipy.
Membrána - je svou strukturou schopna propustit molekuly vodní páry a zabránit průchodu kapkám vody.
Volně vložená membrána - membrána je volně vložena mezi podšívku a svrchní materiál. Tímto způsobem se zachovají její parametry a vyniká tak vysokým vodním sloupcem a prodyšností. Prodyšnost do vnějšího prostředí je omezena svrchním materiálem.
Dvouvrstvé lamináty - membrána je pomocí laminátu spojena pouze s vnější tkaninou. Laminováním se sníží parametry nepromokavosti a prodyšnosti, ale lepší je odolnost vůči poškození.
Třívrstvé lamináty - membrána je nalaminována mezi vnější tkaninu i podšívku, tvoří s nimi jeden celek. Třívrstvé nejlépe odolávají mechanickému poškození.
Zátěr - trvalá impregnace, nanášená na materiál v různě silných vrstvách. Obecně má horší vlastnosti a přestává se používat.
Praktické zkušenosti
Pozor na místa, na nichž dochází k neustálému tření oděvu o kůži, zvlášť při pocení. Opruzeniny bývají zapříčiněné hlavně nevhodným oblečením.
Jedny ponožky či podkolenky na nohou mohou být málo! Proti tvorbě puchýřů a pro dokonalou tepelnou izolaci je osvědčené kombinování několika kusů (např. na noze slabší ponožky, na nich silnější podkolenky). Chceme-li využívat vlastností membrán v botách, musí i ponožky být z materiálů, odvádějících pot dále do boty. Pro případ nepředvídané situace nesmí chybět rezervní pár ponožek.
